Už to vzdávám…
… řekne si často nejedna žena. „Už se asi nerozkojím, miminko se bez dokrmu neobejde a já už nechci užívat ty prášky na podporu tvorby mléka. Potřebuji, aby mělo miminko nějaký režim, abych věděla, že bude dobře najezený a vydrží být s babičkou na procházce. Navíc moje maminka také nekojila a je spousta žen, které skoro vůbec nekojí.“
Největší problém dělá utkvělá představa, že se miminko nakojí, přebalí, bude nějakou dobu spokojené a pokud tomu tak není, často se jako první obviní kojení a mateřské mléko. Pokud je skutečně problém s tvorbou mléka, což lze relevantně posoudit jen díky pozorování kojení, pomohou bylinky a medikamenty na zvýšení tvorby mléka, ale ty také nejsou všespásné! Úplně nejdůležitější pro dostatečnou tvorbu mléka a pro to, aby se miminko dobře kojilo je zajistit mu co nejvíce kontaktu kůže na kůži s maminkou a co nejlepší polohu pro přisátí. Aby miminko vypilo dostatek mléka velmi pomáhá stlačování prsu a výměna strany v momentě, kdy dítě z prsu sice třeba ještě saje, ale nepije. Aby miminko mohlo spokojeně usnout, potřebuje někdy sát prs velmi dlouhou dobu – o to delší, pokud před tím několik hodin prospalo v kočárku na procházce. Maminka může s miminkem ležet a nechat jej přisáté u prsu nebo si ho uvázat do šátku a nechat jej kojit dostatečně dlouhou dobou v šátku. V této situaci se nevyplatí dát miminku dudlík.
Maminky se obávají toho, že by „prášky“, tedy medikament - léčivo na podporu tvorby mléka užívaly dlouhou dobu, ale v ten moment si neuvědomí, že pokud by medikament neužívaly, musely by miminku přidat umělé mléko, což je ale vlastně také medikament s vážnými riziky pro zdraví děťátka. Kdo ví, kde žila a jak byla krmena a jaké léky a prostředky na podporu dojivosti dostávala kráva, která dala mléko na výrobu mléka umělého? Marketingovým strategiím se bohužel podařilo přesvědčit ženy, že jejich mléko pro jejich vlastní děti není dost dobré. A navíc kojení zdaleka není jen pití mléka. Pokud tohle skutečně pochopíme, pak i přijmeme fakt, že děti jsou prostě děti, které nepotřebují režim jako vojáci, ale potřebují svou mámu prostřednictvím kojení. Malé děti vnímají svoji maminku jen díky kojení. Největší bolestí pro maminky bývá to, že nenajdou dostatek podpory od těch nejbližších, což činí situaci velmi náročnou. Možná, že nejednu ženu ke kojení povzbudí to, že právě po narození miminka mu díky prsu dávají to nejdůležitější, co kdy v životě budou potřebovat. Nic na světě není pro děti důležitějšího. A co ženy, které kojit nemohou? Skutečně nemohou? Tak o tom zase někdy příště.
