Proč "méně kojené" nebo nekojené děti v noci "lépe" spí?

Tyto děti mohou být od narození v jiném konceptu péče. Brzká separace od maminky, zavinutí v peřince v postýlce, dlouhé vožení v kočárku, omezování kojení, neadekvátní dokrmování umělým mlékem, nenošení, používání dudlíků, nadměrné zavádění příkrmů - toto může přispvat k tomu, že mozek dítěte nemá tolik podnětů kolik by mohl mít, nerozvíjí se tak jak by se rozvíjet mohl - děti tedy nepotřebují tolik pomoci se zpracováváním těch podnětů, které by za normálních okolností měly a proto jsou "hodné" a spí celou noc - co jiného by totiž dělaly. Ale pak mohou mít emoční potíže, které my nazveme jako období vzteku atd. 

     Když již mám tyto informace a mohu ty děti "z výšky" pozorovat, když "zlobí" tak mám pocit, že hledají něco pradávného, co ztratily a nemohou to najít. Maminky nabízí hračky, jiné podněty, ale nic nefunguje - a pak se vyhodnotí, že má dítě období vzdoru - tohle jsou moje osobní dogmata - ale věším, že moderní neurobiologie toto jednou potvrdí. A maminky najdou více podpory, aby mohly svým dětem poskytovat to, co potřebují a zmizí všechny diagnosy, jako ADHD, hyperaktivita atd. Podle mne všechny "problémy" dětí (jsou to problémy nás dospělých) pramení z nepochopení jejich primárních potřeb - všechno si totiž děti vyřeší samy na prsíku své maminky, jen ten prsík musí mít tak dlouho, jak samy potřebují. Ty rozdíly mezi dětmi, které tu možnost měly jsou potom opravdu markantní.