Podpora tvorby mateřského mléka – jak na to ?

(Analýza studie Sakha K, Behbahan AG, 2008)

Slovenské sdružení na podporu kojení MAMILA o.z.

V roce 2008 udělali Sakha a Behbahan studii, kterou nazvali Training for perfect breastfeeding or metoclopramide: which one can promote lactation in nursing mothers (Školení pro dokonalé kojení a nebo metoclopramid: které z nich dokáže podpořit laktaci kojících matek). V ní si Sakha a Behbahan položili otázku, jestli se má při pomoci při kojení používat vzdělávání nebo podpora tvorby mléka pomocí léků (v případě této studie metoclopramid) .

     V první řadě je důležité uvědomit si, že takto otázka nestojí. Nejde o otázku „buď- anebo“. Naopak jde o postupnost kroků. Je samozřejmé a nepochybné, že na první místě je „školení“ tedy to, že se matkám dostane potřebná pomoc a podpora a vysvětlení. Na toto téma existuje dostatek studií, na základě kterých víme, že je důležité:

• vzdělávat těhotné,
• strávit s matkou čas bezprostředně po porodu, když je v kontaktu kůže na kůži, s miminkem a stručně jí vysvětlit ty věci, které se v tom okamžiku potřebuje dozvědět,
• strávit čas s matkou během prvního kojení po převezení na pokoj,
• využít čas, kdy je matka v porodnici na to, aby se o kojení dozvěděla potřebné informace a získala potřebné dovednosti.

Tyto všechny body týkající se vzdělávání matek jsou zahrnuty v iniciativě porodnic přátelských k dětem (BHFI – pozn. překl.). Zdravotníci tedy skutečně sehrávají klíčovou roli v tomto procesu. Navíc začátek kojení spolu s tím, jak proběhne porod, je klíčový pro celé další období kojení.

Avšak školení matek musí být prováděno lidmi, kteří používají efektivně postupy založené na vědeckých důkazech a ne na osobních zkušenostech a dojmech. Je důležité, aby věděli, co matce skutečně pomůže a to speciálně v prvních dnech, kdy je možné pro kojení udělat opravdu hodně. Lidé, kteří maminky vzdělávají, by měli u kojení vysvětlit proč:

• při problémech s kojením nestačí jen říci, že matka má kojit co nejvíce a tím všechny problémy s kojením zmizí,
• je důležité, aby matka dítě kojila a není to to stejné, jako když krmí umělým mlékem,
• když má matka bolestivé bradavky, tak řešením nejsou kloboučky a proč jen čekat na zlepšení nestačí,
• důvod, proč má matka bolestivé bradavky, není to tím, že miminko kojí více než například 15 minut a že dlouhým sáním ničí bradavky,
• jako první řešení při problémech s kojením není dokrmení miminka troškou mléka v láhvi,
• se miminko tím, že dostane glukózu ve stříkačce, nenaučí se kojit,
• není správné, když miminku večer matka dá jednu láhev umělého mléka na to, aby lépe spalo,
• nestačí, když matka problémy s kojením bude řešit, až když už konečně bude doma z porodnice,
• má smysl kojit miminko hned po porodu i když vás mohou přesvědčovat, že jste unavená a potřebujete si v první řadě odpočinout,
• je nesmysl tvrdit, že první tři dny po porodu ještě matka nemá miminko čím krmit, protože se mléko začne tvořit až 3.nebo 4.den,
• není nic špatného na tom, aby napapané miminko na pru usnulo,
• se kojení nemá přerušit, když má novorozenec žloutenku,
• vadí, když matka bude miminku dávat dudlík,
• má smysl kojit dítě i když ostatní budou tvrdit, že kojení dítěti po roce anebo po dvou již nic nedává,
• není pravda, že po šestém měsíci se již dítě nepotřebuje kojit v noci, protože tehdy se kojení už týká „jen“ uspokojení a ne potravy,     
• neplatí, že když miminko pláče je to způsobeno kojením a kdybyste mu dali umělé mléko,  tak by se více zasytilo a přestalo by.

A hlavně! Pro posouzení množství vypitého mléka během kojení, správnosti přisátí, správnosti polohy je nesmírně důležité, aby člověk úplně zblízka osobně viděl, co dítě a matka dělají během jednoho celého kojení. Pozorování kojení může být klíčové pro to, aby se dal s jistotou identifikovat problém a pomocí praktického nácviku kojení ho pomoci odstranit.

Reálně však takovéto vzdělávání, pomoc a podporu matky často nedostávají a místo toho se dovídají různé protichůdné informace. Vzhledem k tomu je běžné, že se problémy matek střádají místo toho, aby se řešily a že než se matce dostane reálná pomoc, uplyne mnoho času a mnoho věcí, které by se v prvních dnech řešily velmi jednoduše, si vyžadují mnohem radikálnější řešení. Problémy s nedostatečnou tvorbou mléka patří mezi nejčastější a navíc nejčastěji nesprávně řešeny, protože málo lidí dokáže matce vysvětlit, podle čeho pozná, že miminko pije dostatečné množství mléka.

Málo lidí ví:

• jak upravit polohu a přisátí ,aby miminko dostatečně pilo,
• jak stlačováním prsu pomoci matce, aby dítě vypilo více mléka,
• jaké další postupy použít, aby se tvorba mléka zvýšila.

Kojení se v určitém smyslu neliší od ostatních postupů v medicíně:

• prvořadá je prevence (příprava těhotných, „dobrý“ porod, dlouhodobý kontakt kůže na kůži po porodu),
• důležité je využití všech fyziologických dějů na to, aby kojení mohlo fungovat,
• využití intervencí, jestliže jsou opodstatněny na to, aby se problém vyřešil.

Třetí bod je to, co si kojení zaslouží stejně, jako jakákoliv jiná situace v medicíně. Jestliže se vyčerpají ostatní možnosti, jsou na tom matky stejně, jako jiní – zaslouží si intervenci, která jim dokáže pomoci. Jako například farmakologickou léčbu, která nijakým způsobem neprotiřečí tomu, že by matka měla být vzdělávána a měla by dostat pomoc při kojení. Dokonce farmakologická léčba nedostatečné tvorby mléka je důležitá vzhledem k rizikům, které podávání umělé výživy a nekojení představuje pro zdraví dítěte a zdraví matky.

Vraťme se ke studii Sakhy a Behbahana a podívejme se ještě na několik bodů:

• autoři zkoumali jen malé množství matek (jen20),
• autoři zkoumali metoclopramid o kterém již dnes víme, že není vhodným lékem na zvyšování tvorby mléka, protože domperidon je omnoho lepší volba,
• metoclopramid a domperidon, který se často používá na zvýšení tvorby mléka nejsou stejné léky a nemají stejné nežádoucí účinky,
• autoři studie podávali matkám metoclopramid v příliš nízkých dávkách na to, aby byl dostatečně účinný,
• autoři studie vůbec nezkoumali domperidon, matky užívaly jen metoclopramid, ze studie tedy nelze vyvozovat žádné závěry o domperidonu.

Nedostatečná funkce různých orgánů v těle člověka je něco, co medicína podle závažnosti a okolností řeší podáváním léků – od nedostatečné funkce štítné žlázy až po diabetes. Podobně je to i u nedostatečné laktace. Není tedy divu, že jsou situace, ve kterých je použití léků pro úspěch kojení klíčové.

Do češtiny přeložila Pavlína Kallusová