Ohlédnutí za rokem 2016

Rok se s rokem sešel a já opět přicházím se zhodnocením uplynulého roku. Přesně před rokem jsem prožívala obrovskou pracovní krizi a na přelomu loňského roku jsem si dokonce hledala novou práci. Cítila jsem velké vyhoření, beznaději. Moje vizionářská povaha kdesi usnula a ne a ne se probudit. Po všelijakých peripetiích jsem se cítila velmi opuštěná a zrazená. Veškerá podpora, kterou jsem se snažila kolem sebe šířit mi připadala marná a ztracená. Bylo mi velmi, velmi těžko. Ale zima ubíhala, blížilo se jaro, maminek začalo volat více, tudíž jsem přestala mít čas se rýpat v tom, co bylo a změnit se nedá. Vrátilo se vyšší pracovní tempo a bylo více maminek, které potřebovaly intenzívní, kontinuální pomoc. Asi v květnu mě chmurné myšlenky opustily úplně a já jsem znovu cítila štěstí a velikou radost z práce, která mě naplňuje. Vody v českém poradenství se uklidnily. Cítila jsem to tak a hlavně jsem neřešila, co kdo kde píše. Pochopila jsem, že virtuální svět může být nebezpečný a může zbytečně brát sílu dělat dobré věci. Podařilo se mi od názorů ostatních skoro odstřihnout. Naučila jsem se tiše pozorovat dění kolem sebe a do ničeho se neplést, abych se zbytečně nevyčerpávala. Mnohokrát jsem ale myslela na své kolegyně na Slovensku, které neměly lehké období a přemýšlela jsem, proč se svět chová tak škaredě k tomu, co je dobré a lidem pomáhá. V listopadu jsem se zúčastnila veliké události – konference s doktorem Nislem Bergmanem – propagátorem, iniciátorem a vědeckým výzkumníkem pro mateřskou péči klokánkováním. Jeho slova byla pohlazením pro nás všechny a z nich jsem pochopila, proč se svět chová nepřátelsky k základním lidským potřebám. Udělala jsem si názor, že svět nemohu přemlouvat a měnit, ale já sama mohu stále dělat to, co si myslím, že je správné. Asi těžko změním naši společnost a systém pečující o maminky a děti, ale stále mohu pomáhat těm, kteří si o pomoc řeknou. Našla jsem pokoru v pochopení, že ne každý chce to o čem si já myslím, že je nejlepší. Naučila jsem se více si vážit lidí, kteří svoji cestu s dětmi vidí jinak než my víme, že je správná. Takže letos na přelomu roku je mi mnohem lépe. I vám všem přeji sílu pečovat o sebe, abyste se zachovávali pro ty, kteří vás a vaši práci potřebují. Nevyčerpávejte se vniveč, neplýtvejte silami, šetřete se pro ty, kteří vaši práci morálně ocení!

Krásný nový rok 2017 – a jako že sedmička je hodně šťastné číslo, vám přeje Pavlína