Kojení a užívání léků

Množství léků, které se dostává do mléka, je skutečně minimální. Kojit je bezpečnější, než přestat kojit. „Nekojení“ nese s sebou mnoho rizik. Pokud žena nebude kojit, tak jsou jednoznačné studie, že „nekojení“ negativně ovlivní mozek dítěte, ovlivní predispozici pro možné budoucí psychické problémy, včetně depresí. Je pravda, že mnohdy nejsou prováděny řádné studie o tom, do jaké míry daný lék prostupuje do mateřského mléka a dále k dítěti, ale není to žádný argument. Takové studie se nikdy provádět nebudou, protože jejich případné provádění není etické. To ale neznamená, že se nedají zjistit žádné informace pro zodpovědné rozhodnutí v kojení pokračovat. Být opatrný v mnoha případech znamená kojit. Existuje dostatek poznatků o farmakologických vlastnostech léků, existuje dostatek kazuistik, ze kterých vyplývá, že na kojené děti neměla léčba maminky žádný vliv. Měřily se hladiny léků v krvi děťátka a často nebyly vůbec zjistitelné. To, že si někteří lékaři nedají námahu, aby si tyto skutečnosti zjistili, neznamená, že přestat kojit je dobré řešení. Jestliže považujeme kojení za důležité (a ono skutečně je), tak se tyto informace najít dají. Navíc to není jen otázka toho, jestli „by léky miminku něco udělaly, nebo ne“. Je to otázka toho, že zvážíme rizika „nekojení“ a rizika umělé výživy. Na ty se zapomíná a toto je veliký faktor v celé rovnici. Rizika „nekojení“ miminka jsou reálná a ovlivňují imunitní jeho systém, jeho psychický vývoj, jeho zdraví, dlouhodobě a na celý život. Toto je případ toho, když se umělá výživa automaticky považuje za nevinnou a kojení za vinné, ale důkazy o  něčem úplně jiném.

Zdroj: studijní materiály z kurzů pro poradkyně při kojení MAMILA o.z.

Relevantní informace o možnostech užívání léků při kojení v anglickém jazyce najdete zde.