Když děti nechtějí nic jíst

Nejedna maminka si utrápeně posteskne, že její dejme tomu roční nebo třeba i dvouleté dítě se stále chce kojit a téměř nic nechce jíst. Sem tam si něco uzobne z talíře, ale že by snědlo, třeba misku polévky nebo bramborové kaše, to ani omylem. Maminky si pomyslí: Ještě že ji nebo ho stále kojím, nevím z čeho by byl živ.“

Podívejme se na doporučení, které maminky dostávají:

• Kojte dítě plně do šesti měsíců a první příkrm nabídněte po ukončeném šestém měsíci.

Tohle doporučení je naprosto v pořádku a je žádoucí, aby děti byly kojeny plně co nejdéle, ale…..? Co někdy říkají maminky?

„Měla jsem pocit, že můj synek sledoval jídlo, které jím já mnohem dříve než v šesti měsících a já jsem měla tisíc chutí mu jídlo dát ochutnat, ale říkala jsem si, že je ještě brzy, že musím ještě měsíc počkat, ale pak jakoby už ten zájem o jídlo ztratil a nyní nechce jíst vůbec nic.“ 

Některé děti jsou totiž na ochutnání rodinné stravy připraveny mnohem dříve než po ukončeném šestém měsíci a není důvod jim jídlo nedat ochutnat.

• Další doporučení je to, že se má dětem zavádět jednodruhová neslazená a neochucená zelenina, která je většinou bez chuti a vůně a prostá kalorií.

Přitom mateřské mléko je velmi chutné! Už jste je ochutnaly? Není divu, že děti takové příkrmy odmítají.Takže dávejte dětem ochutnat rodinou stravu, kterou doma připravujete. Nepřesolujte, nedávejte potraviny, bez kterých se děti ještě dlouho obejdou. Nabízejte ovoce, chutnou zeleninu, cokoliv! Dokud je dítě kojeno, mělo by se setkat se všemi potencionálními alergeny, které se ve vaší běžné rodinné stravě mohou vyskytnout. Jen tak si děti mohou vytvořit potřebné protilátky.

Nabízejte dětem jídlo v sociálním prostředí! Vezměte si jej na klín a pokud dítě odmítá lžičku, zkuste mu mu dát jídlo prstem  - toto velice dobře funguje. Nechejte ho sáhnout do talíře, dejte mu do ruky nějakou potravinu, která má příjemnou konzistenci a dítě ji může žmoulat a olizovat - třeba vařenou mrkev.

Není divu, že když se miminko připoutá do křesílka, omotá se igelitovým bryndákem a přijede k jeho ústům lžička s obsahem neznámého původu, miminko zamkne pusu na deset západů.

Pokud nahlédneme do historie, tak zjistíme, že rodiče se krmení dětí vyhýbali co nejdéle to šlo. Dokud děti nemusely jíst tak nejedly a kojily se velmi dlouho. Dokonce v Japonsku se dětem doporučuje příkrm až od 14 měsíců. Jídlo dříve bylo vždy privilegium! Prvně jedli muži, potom ženy a až nakonec děti  to co zbylo. Tímto neříkám, že máme děti trápit hlady a nedávat jim najíst. Co se ale dnes často stává, že na děti je kvůli jídlu vyvíjen veliký tlak a ten způsobuje protireakci a děti nakonec nejí skoro nic, nebo opravdu nezdravé věci, přes což se rodiče někdy přenesou a jsou rádi, že dítě jí aspoň něco.  

Maminky často slýchají doporučení: 

• Konečně ho přestaň kojit ať začne jíst! 

Ale maminky dobře vědí, že toto nefunguje!     

Jestliže patříte k těm maminkám, které mají pocit, že vaše dítě nejí a skutečně málo prospívá, stojí zato pomocí pozorování kojení vyhodnotit, jestli vaše dítě při kojení získává dostatek mléka. Dochází totiž k situacím, že děti se kojí velmi rády a velmi často a přesto nezískávají tolik mléka kolik by mohly a jinak jsou velmi spokojené, protože kojení je více než mléko a děti si kojením uspokojují více než dobře všechny svoje ostatní potřeby.

I velikým dětem se dá pomoci, aby jejich přisátí bylo co nejlepší a získaly tolik mléka, kolik je jim k dispozici. I při kojení velikých dětí pomáhají bylinky a medikamenty pro zvýšení tvorby mléka. Jak se říká s jídlem roste chuť,  tak po zvýšení příjmu mateřského mléka se i zvýší ochota a chuť dítěte přijímat nové druhy potravin.

Aby se dítě stejně dobře kojilo jako ochotně přijímalo nová jídla je důležité kojení nenahrazovat příkrmy a dále kojit bez omezování tak, jak děti potřebují, protože děti si kojením naplňují všechny svoje citové i fyzické potřeby.