Informace o používání a marketingu pokračovacích umělých mlék

Materiál, který vydala Světová zdravotnická organizace

Používání pokračovacích umělých mlék (nazývány také jako follow on nebo batolecí kojenecké mléka).

Převzato z www.mamila.sk

 Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje během prvních šesti měsíců života výlučné kojení na zabezpečení optimálního růstu, vývoje a zdraví dětí. Matky by měly v kojení svých dětí pokračovat i po šesti měsících života do vědu dvou let a déle a zároveň jim nabízet bezpečné a vhodné příkrmy, aby se tak pokryly jejich vyvíjející se výživové potřeby.¹

V roce 1987 Komise Kodex alimentarius definovala pokračovací umělé mléko jako „jídlo určené jako tekutá součást stravy kojenců od 6. měsíce a pro malé děti“. ²

Světová zdravotnická organizace však zastává názor, že mateřské mléko zůstává nadále nejvhodnější tekutou součástí výživy, která je postupně stále pestřejší, a to pro většinu dětí mezi 6. – 24. měsícem života je nadále mateřské mléko po tom, co se začalo se zaváděním příkrmů. Navíc pro děti, které z různých důvodů nejsou kojeny nebo které přestanou být kojeny před doporučenou dobou dvou let nebo více, existují přijatelné zdroje mléka.³

V roce 1986 Světové zdravotnické shromáždění (WHA) uvedlo že, „používání speciálních umělých mlék (takzvaných „pokračovacích“ nebo „batolecích“ mlék), které se objevilo v některých zemí, není potřebné“.⁴

Světová zdravotnická organizace kromě toho trvá na tom, že pokračovací umělá mléka jsou nejen nepotřebná, ale pokud se používají jako náhrada mateřského mléka od šesti měsíců a později jsou i nevhodná. Současné složení pokračovacích umělých mlék vede ke zvýšenému příjmu bílkovin a sníženému přijmu esenciálních mastných kyselin, železa, zinku a vitamínů skupiny B v porovnáním s doporučením Světové zdravotnické organizace pro přiměřený růst kojenců a dětí. ^{2,5,6,7,8,9,10,11}

Závěrem Světová zdravotnická organizace doporučuje během prvních šesti měsíců dítěte výlučné kojení. Následně by měly být zavedeny místní výživná jídla, přičemž kojení by mělo pokračovat do prvních dvou let a nebo déle. Pokračovací umělá mléka jsou proto zbytečná. Kromě toho pokračovací umělá mléka nejsou z hlediska složení vhodnou náhradou mateřského mléka.

Marketing pokračovacích mlék

Ačkoliv pokračovací mléka nejsou potřebná a pokud jsou používána jako náhrada mateřského mléka, jsou nevhodná, navzdory tomu jejich reklama a marketing může způsobit zmatek a může mít negativní vliv na kojení. Mnoho studií rozhodně naznačuje přímou souvislost mezi marketingovými strategiemi souvisejícími s pokračovacími umělými mléky a jejich vnímáním a následným používáním jako náhrad mateřského mléka. V mnoha případech se obal, název a označování pokračovacích umělých mlék podobá umělému mléku určenému do věku šesti měsíců. To vede k nejasnostem ohledně účelu daného produktu, tedy k tomu, že pokračovací umělé mléko je vnímáno jako náhrada mateřského mléka. To může způsobit jeho dřívější  zavedení, čímž se podkopává výlučné kojení do 6. měsíce života a udržení kojení do dvou let a déle. ^{12, 13, 14, 15}

V roce 2010 Světové zdravotnické shromáždění (WHA)uvedlo, že „propagace náhrad umělého mléka a některých komerčně vyráběných dětských výživ pro kojence a malé děti podkopává pokrok ve výživě kojenců a malých dětí“ a vyzvalo „výrobce a distributory výrobků pro kojence, aby konali plně v souladu se svými závazky vyplývajícími z Mezinárodního kodexu náhrad mateřského mléka a příslušných následných rozhodnutí WHA“. ¹⁶

Vyvstává tedy otázka, jestli pokračovací mléka spadají pod Mezinárodní kodex o marketingu náhrad mateřského mléka (dále jen kodex). ¹⁷

Kodex představuje soubor doporučení, který má regulovat marketing náhrad mateřského mléka, kojeneckých láhví a dudlíků. Cílem kodexu je „přispívat k poskytování bezpečené a přeměřené výživy dětí prostřednictvím ochrany a podpory kojení, případně zabezpečením náležitého používání náhrad mateřského mléka, pokud jsou nevyhnutelné a to na základě přiměřeného informování a prostřednictvím vhodného marketingu a distribuce“.¹⁸

Kodex se „vztahuje na marketing a aktivity spojené s marketingem těchto produktů, náhrady mateřského mléka včetně umělých mlék, jiné mléčné produkty, jídla a nápoje, včetně příkrmů podávaných láhví, pokud jsou propagovány nebo jakkoliv jinak prezentovány jako vhodná náhrada mateřského mléka, ať už částečná anebo úplná, s úpravou nebo bez úpravy….“¹⁹

Tak jako to uvádí mnoho studií, ^12-14 ačkoliv pokračovací mléka nemusejí být propagovány výslovně jako náhrada mateřského mléka, dokladované marketingové strategie týkající se obalu, značky a označení, mohou ovlivňovat matky, aby používaly pokračovací mléka během prvních 6. měsíců nebo případně, aby přestaly kojit, po skončení tohoto období.

Pod kodex tedy spadá i marketing anebo jiná propagace pokračovacích mlék jako vhodné náhrady mateřského mléka, ať už částečná nebo úplná, s úpravou nebo bez úpravy. Kodex se týká i pokračovacích mlék, které jsou propagovány tak, že to má za výsledek, že tento produkt je vnímán jako částečná anebo úplná náhrada mateřského mléka.

Originál dokumentu najdete na: https://www.who.int/nutrition/topics/WHO_brief_fufandcode_post_17July.pdf

^{1 WHO, UNICEF. Global Strategy for Infant and Young Child Feeding, Geneva, World Health Organization, 2003.}

^{2 Codex Standard for Follow-Up Formula, CODEX STAN 156-1987. Štandard Kódexu pre pokračovacie umelé mlieka bol prijatý    Komisiou Codex alimentarius na svojom 17. zasadaní v roku 1987. Dodatok k sekcii Označovanie produktov bol prijatý v roku 1989 na 18. zasadaní. V júli 2013 bolo na 36. zasadaní Komisie Codex alimentarius dohodnuté, že sa začne s revíziou existujúceho Štandardu Kódexu pre pokračovacie umelé mlieka (CODEX STAN 156-1987). Revízia zváži otázky, ako je vekový rozsah cieľovej populácie, definícia produktu a úloha takýchto produktov vo výžive a potrebu takého štandardu.}

^{3 Prijateľné zdroje mlieka zahŕňajú plnotučné mlieko, kvasené mlieko alebo jogurt alebo komerčné umelé mlieko. Umelé mlieko je možné použiť, ak je dostupné, cenovo prístupné, je možné ho používať bezpečne a poskytuje výživové alebo iné výhody oproti živočíšnemu mlieku. Guiding principles for feeding non-breastfed children 6-24 months of age. Geneva, World Health Organization, 2005.}

^{4 World Health Assembly Resolution 39.28, 16 May 1986.}

^{5 PAHO,WHO. Guiding principles for complementary feeding of the breastfed child. Washington DC, Pan American Health Organization, 2003.}

^{6 Ziegler EE, Fomon SJ. Potential renal solute load of infant formulas. J Nutr 1989; 119 (12 Suppl): 1785-1788.}

^{7 Complementary feeding of young children in developing countries: A review of current scientific knowledge. Geneva, World Health Organization, 1998.}

^{8 WHO, FAO. Vitamin and mineral requirements in human nutrition, 2nd ed. Geneva, WHO, FAO, 2004.}

^{9 FAO, WHO, UNU. Protein and amino acid requirements in human nutrition. Report of a joint FAO/WHO/UNU expert consultation (WHO Technical Report Series No. 935). Geneva, World Health Organization, 2007.}

^{10 Dewey KG, Brown KH. Update on technical issues concerning complementary feeding of young children in developing countries and implications for intervention programs. Food Nutr Bull 2003; 24:5-28.}

^{11 Codex Standard for Infant Formula and Formulas for Special Medical Purposes Intended for Infants. CODEX STAN 72 – 1981.}

^{12 Scientific Advisory Committee on Nutrition, United Kingdom, Infant Feeding Survey 2005: A commentary on infant feeding practices in the UK, position statement by the Scientific Advisory Committee on Nutrition, 2008.}

^{13 Nina J Berry, Sandra Jones, Don Iverson, It’s all formula to me: women’s understandings of toddler milk ads, Breastfeeding Review, Vol. 18 No. 1, 2010.}

^{14 Sobel H. et al. Is unimpeded marketing for breast milk substitutes responsible for the decline in breastfeeding in the Philippines? An exploratory survey and focus group analysis. Social Sciences & Medicine 2011; 73: 1445-1448.}

^{15 Mintzes B. Regulation of formula advertising in the Philippines and promotion and protection of breastfeeding: A commentary on Sobel, Iellamo, Raya, Padilla, Olivé and Nyunt-U. Social Sciences & Medicine 2011; 73: 1449-1451.}

^{16 World Health Assembly Resolution 63.23, 21 May 2010.}

^{17 World Health Assembly Resolution 34.22, 21 May 1981. The International Code of Marketing of Breast-milk Substitutes was adopted in the form of a recommendation under resolution 34.22.}

^{18 Article 1, International Code of Marketing of Breast-milk Substitutes, World Health Organization, Geneva, 1981.}

^{19 Article 2, International Code of Marketing of Breast-milk Substitutes, World Health Organization, Geneva, 1981.}

Tento materiál se může kopírovat a šířit bez předcházejícího svolení s podmínkou, že není použit v žádném kontextu, který by porušoval Mezinárodní kodex WHO o marketingu náhrad mateřského mléka (1981) ve znění následných rezolucí WHA. Pokud nevíte, co to přesně znamená, napište na dojcnie@mamila.sk