Kolika a reflux

jsou velmi častými problémy malých dětí a jejich maminek.

Na koliky se doporučuje více druhů kapiček, probiotické kapky, ale nedá se říci, že určitý druh kapiček dětem zabírá.

Jediné, co dětem vždy skutečně pomůže vyřešit jejich trápení s kolikami a s refluxem je zajištění co nejlepšího asymetrického přisátí, neomezování délky a frekvence kojení a maximální možný čas strávený s maminkou v kontaktu kůže na kůži.

To, co považujeme za koliku, kolika v pravém smyslu slova není. Děti mají „kolikové“ chování z několika důvodů, které zkušená poradkyně při kojení dokáže identifikovat. Při stanovení důvodu kolikového chování je nezbytné správné vyhodnocení kojení. Pozorováním kojení určíme, kdy dítě nejen saje, ale i skutečně pije mléko a není potřebné jej před kojením a po kojení vážit.. 

Děťátko pláče, kroutí se u kojení z těchto důvodů:

• Gastroenterokolický reflex  - děťátko dává najevo svoji vylučovací potřebu. Jestliže maminky kojí své děti tak, jak je to pro ně nejlepší, tedy v kontaktu kůže na kůži, potom není žádný problém, sundat děťátku plenku a podržet je pod kolínky nad jakoukoliv nádobou, do které se mohou vykakat, a vyčurat. Funguje to skvěle a všem maminkám doporučuji reagovat na tyto signály dětí. Maminky jsou potom nadšené, že dokáží rozpoznat proč jejich miminko pláče.
• Silný tok mléka, silný vypuzovací reflex – děťátko začne sát, krátce po přisátí začíná být nespokojené, prohýbá se do luku, natahuje bradavku, případně ji pouští, pláče, mléko stříká, případně vytéká z prsu. Vidíme, že dítě pije mléko, po kojení může blinknout – není to pravidlo.
• Nedostatečná tvorba mléka - dítě se přisaje a začíná být nespokojené později, než na začátku kojení, pozorujeme pití s pauzami (zastavení poklesu brady), ale jen relativně krátce, dítě už jen saje, ale nepije, dítě natahuje bradavku, zlobí se, případně ji pouští s pláčem. Stlačujeme prs a pozorujeme jestli dítě pije s pauzami. Jestliže nepije ani se stlačováním, nabídneme druhý prs a zopakujeme tento stejný postup. Ale dítě je nespokojené a saje si ručičku.
• Zmatení dítěte dudlíkem, nebo savičkou - dítě se přisaje, krátce po přisátí začíná být nespokojené, natahuje bradavku, případně ji pouští, pláče. Nepozorujeme pauzy v bradě, ani vytékání mléka. Stlačování prsu pomáhá dítěti přisát se a pít. Potom již dítě pije klidněji. Dítěti zjevně vadí pomalý tok mléka na začátku kojení – před let down reflexem.
• Reflux - dítě pilo s pauzami. Krátce po nakojení pláče často ve vodorovné poloze na zádech – může ublinknout i hodinu po nakojení. Dítě velmi a náhle naříká, jakoby ho něco bolelo. Ze spánku se budí s pláčem. Utiší ho obvykle prs a nošení ve svislé poloze.
• Nadměrná stimulace dítěte - Pozorování kojení neukázalo nic neobvyklého. Dítě se nakojilo a navzdory tomu je nespokojené. Dítě je v době pláče delší dobu vzhůru. Většinou v odpoledních hodinách, ale ne vždy! Při přiložení na prs se dítě odtahuje a pláče

Nejlepší je prevence! Už od prvního dne podporujme maminky, aby začaly kojit správně! Aby děti měly možnost trávit co nejvíce času na těle svojí maminky!

Zdroj informací MAMILA o.z.